Prudká stráň nad železničním tunelem v Obřanech nad řekou Svitavou přitahuje pozornost přírodovědců již od 19. století. Vždy totiž udivovala neobvyklou druhovou rozmanitostí rostlin, kdy na poměrně malém prostoru spolu rostou suchomilné druhy kyselých i zásaditých půd. Ačkoliv byla původní pastvina z větší části již dávno pronajata zahrádkáři nebo zničena, malý kousek stepních lad o rozloze 1,22 ha se podařilo dochovat.
růže galská
Geologické podloží tvoří granodiority brněnského masívu, které vystupují na povrch mnoha drobnými skalními útvary. Půdy na tomto typu skalního podkladu mají kyselé pH, místy se však patrně projevuje vliv uložených mělkých sprašových vrstev, na nichž se naopak vyvíjejí půdy se zásaditou reakcí. To vysvětluje širokou škálu přírodních podmínek i velkou druhovou pestrost rostoucích rostlin a na ně vázaných živočichů.
Živá příroda
Obřanská stráň představuje malý ostrůvek jedinečné kavylové stepi. Kavyl je nápadný a pohledný rod trávy s dlouhými vousky, který je vázán na xerotermní stanoviště. Není tedy vůbec divu, že patří mezi ohrožené rostliny. V Obřanech dokonce roste pět druhů současně – kavyl sličný, tenkolistý, vláskovitý, Ivanův a chlupatý. Kromě nich tu najdeme i řadu dalších přírodních klenotů – oman oko Kristovo, růži galskou, koniklec velkokvětý, huseník ouškatý, hvězdnici chlumní, hvězdnici zlatovlásek, rozrazil rozprostřený, třešeň křovitou, dřín jarní a mnoho dalších zástupců stepní vegetace. Pro živočichy představuje celé území jen malinkou enklávu zeleně, která je dostatečně velká snad jen pro některé hmyzí populace. Ze zajímavých druhů zde žije například kudlanka nábožná nebo otakárek fenyklový.
Péče o PP Obřanská stráň
V současnosti je péče obdobná jako u většiny bývalých suchých pastvin. Bez důsledného managementu by rezervace postupně zarostla křovinami a změnila se v les. Dříve to byly především „lidské hospodářské zásahy“, které vedly k vytvoření bezlesí s řadou světlomilných druhů rostlin a živočichů. Dnes musíme původní způsob hospodaření simulovat uměle. Základním prostředkem k uchování zdejší teplomilné fauny a flóry je kosení, které provádíme buď ručně kosou, nebo mechanizovaně křovinořezy. Výhodou ručního kosení je jeho šetrnost k životnímu prostředí, ale i bezprostřední reakce pracovníka provádějícího zásah, nevýhodou je časová náročnost. Aby byla vytvořena co nejpestřejší mozaika odlišných stanovištních podmínek, jsou kosena různá místa v jinou roční dobu a část ploch je dokonce ponechávána celoročně bez zásahu. Součástí péče je i údržba dřevinné vegetace a úklid odpadků.
Popis cesty
Na Obřanskou stráň se dostanete z konečné tramvaje č. 4 (Obřany, Babická). Přejdete po mostě na druhý břeh Svitavy a dáte se po nábřeží doprava. Jakmile projdete pod železniční tratí, dejte se vlevo. Cestička do kopce vás dovede až na území.
text: Lubomír Tichý, Antonín Martiník, Vilém Jurek
fotografie: Jiří Kameníček, Michal Hykel, Lubomír Tichý
mapa: Jihomoravský kraj
Fotogalerie:
