Z důvodu nižšího počtu přihlášených účastníků jsme na místo exkurze opět cestovali veřejnými hromadnými dopravními prostředky. Tentokrát jsme použili autobus. Protože jsme nejeli přímo, ale s přestupem ve Znojmě, byl sraz účastníků nezvykle brzy, a to už v 7:00 na autobusovém nádraží Zvonařka.
Náš autobus jel v 7:30 a brzký sraz se ukázal jako dobrá strategie, neboť na rozdíl od vlaku je přepravní kapacita linkového autobusu výrazně omezena. Cesta proběhla v pořádku, ve Znojmě se k nám připojila jedna účastnice ze Slovenska a naše průvodkyně Lenka Reiterová, botanička ze správy NP Podyjí. Počkali jsme na další spoj a vyrazili ze Znojma do Podmolí, kde jsme zahájili naši exkurzi.
Předpokládaná délka trasy byla okolo 10 km, což je výrazně víc, než je na našich exkurzích obvyklé. Na jejich zdolání jsme však měli víc jak 6 hodin a exkluzivní slunečné počasí, takže jsme si krásy Podyjí opravdu užívali. V průběhu cesty jsme měli několik zastavení, na kterých nás naše průvodkyně seznámila s přírodním, ale i s kulturně-historickým významem zdejší přírody. Měli jsme možnost obdivovat úžasný pohled na údolí řeky Dyje z vyhlídky s názvem „Železné schody“, který byla v době studené války součástí tzv. železné opony. Zhruba v polovině naší trasy, okolo poledne, jsme dorazili k vyhlášené vinici Šobes, kde jsme měli delší obědovou pauzu. V současné době patří většina vinice společnosti Znovín Znojmo, která tady intenzivně hospodaří. Pro turisty zde zřídila informační stánek s možností degustace vín z její produkce. Stánek bývá standardně otevřený do konce září, ale my jsme měli předem domluvenou malou degustaci. K našemu velkému překvapení byl stánek v obležení dalších turistů, které zlákalo k výletu pěkné teplé počasí babího léta. K naší průvodkyni se přidal její kolega, zoolog, kterému se podařilo na vyhřátých svazích vinice chytit mladou užovku podplamatou. Poté co nám ji ukázal a popovídal o jejím životě, ji zase bez úhony vypustil zpět. Po degustaci vín a krátkém výkladu o historii této unikátní vinice a zdejších odrůdách vína jsme pokračovali v cestě dolů do údolí a přes řeku Dyji. Hned za řekou jsme měli možnost vidět v malé tmavé studánce larvy mloka skvrnitého. Teď už nás čekalo jen mírné stoupání k Havranickému vřesovišti, kde nám průvodkyně popsala zajímavosti této lokality a ukázala spoustu zajímavých rostlin. Měli jsme také možnost zde vidět zeleně zbarvenou kudlanku nábožnou. Přes vřesoviště jsme se dostali do obce Havraníky, kde jsme se rozloučili s našimi průvodci a spěchali na zastávku stihnout jediný odpolední autobus do Znojma.
Ve Znojmě jsme po krátkém čekání přestoupili na linkový autobus směr Brno. Unavení a plní zážitků jsme poklimbávali až do příjezdu na Zvonařku, kam jsme dorazili něco před půl sedmou večer.
Fotogalerii z akce si můžete prohlédnout ZDE.