Kunštátský rodák František Halas by určitě měl radost, jak akční lidé žijí i nyní v jeho obci. Přesvědčit jsme se v sobotu 12. července přijeli i my – a určitě jsme nelitovali. Své nečekané podoby nám představily dvě různé zahrady.
Místní učitel Ladislav Dostál nás se zaujetím sobě vlastním provedl po prostranství, které se z obyčejného školního dvorku změnilo jeho vytrvalou snahou ve fascinující kolekci žáky i umělci vytvořených soch (často planet, ale například i Da Vinciho vynálezu samonosného mostu), naučných tabulí, všelijakých interaktivních prvků (od podzemního telefonu až po svérázné bicí z vodovodních trubek) a dvou jezírek i s rybkami. Třešničkou na dortu pak byly dvě rozsáhlé mozaiky světa a planet vytvořené na chodbě školy taktéž z Dostálovy iniciativy, navíc v obdivuhodně krátkém čase. Líčení strastiplného vzniku a kuriózních technických detailů účastníky velmi zaujalo i pobavilo, a původně spíše doplňková část programu se změnila v jeho plnohodnotnou část, která se atraktivitou vyrovnala hlavnímu taháku dne.
Tím byla známá Zahrada Smyslů – lesopark zbudovaný (a stále doplňovaný) v blízké obci Rudka. Ukázalo se, že kromě zmiňovaných rostlin a objektů k osahání a očichání slouží prostranství také jako výstavní prostor místních sochařů; k dispozici je i pódium s otevřeným hledištěm pro konání akcí. Místo má navíc svou pohnutou historii. Za první republiky zde byla do skály ve stráni sochařem Stanislavem Rolinkem vytesána obří čtrnáctimetrová socha TGM, v té době prý největší socha Evropy. Neuvěřitelné je, že amatérský sochař Masaryka tvořil jen podle poštovní známky. Rolinkův obrovský talent nakonec ocenil i sám prezident, když nadšenci zaplatil studia na Akademii výtvarných umění v Praze. Příběh mohutné sochy však skončil smutně – na počátku druhé světové války bylo nařízeno ji strhnout, a tak se účastníci sobotní exkurze mohli pokochat už jen pohledem na dvoumetrové boty, které se jediné zachovaly.
Není bez zajímavosti, že iniciátorem a sponzorem nejen této sochy, ale i (Rolinkem též vytvořené) Jeskyně Blanických rytířů, byl místní velkouzenář František Burian, který zbohatl mimo jiné díky svém vynálezu – moravskému uzenému. Místní po Burianovi z vděčnosti pojmenovali rozhlednu, která se též v areálu nachází a naskytla nám krásný výhled na malebnou krajinu Kunštátska. Tím – a následnou návštěvou blízkého pohostinství – jsme vydařenou slunnou sobotu završili. Na shledanou příště – 30. srpna v Mikulově!
Fotogalerie:
