Velkým problémem ochrany přírody je, že krajina zarůstá. Pod náporem křovin mizí nejcennější nelesní biotopy. Těmi jsou například stepi, na které se Rezekvítek dlouhodobě specializuje. Našim cílem je pestrá mozaika společenstev s rozumným zastoupením dřevin. Dřevinná vegetace by neměla tvořit více jak 10 % z celkové rozlohy.
Jedním z takových „kritických“ míst zarůstání je Kamenný vrch. Především v centrální části, kde bývá nejvíce konikleců, musíme redukovat, prosvětlovat a rozvolňovat. Při zásazích respektuje potřeby nejen chráněných rostlin a živočichů, ale i půdy a lidí. Využíváme aktuálního počasí, kdy je sněhová pokrývka. Velké stromy padají jako do peřinky a klest lze tahat po zemi. Návštěvníky někdy trápí, že kácíme až moc. Postupujeme ale citlivě, abychom nevykáceli vše najednou a vůbec všechno. Chceme parkovou úpravu s volnými plochami, solitérami a skupinami křovin. Je to svým způsobem takové hraní si. Na jedné straně zachraňujeme populaci koniklece, na druhé straně jsme motivováni vytvářením rozličných kompozic a průhledů. Místní revírník nám kdysi říkal, že nejsme lesáci, ale zahradníci. Jiný kolega nám povídal, že myslíme moc lesácky. Z naší strany je to kompromis. Klidně naše snažení můžeme nazývat kreativní obnova rezervací. Věříme, že neděláme nic špatného, protože kdo si hraje, nezlobí.
Fotogalerie:
