V létě 2018 vlivem extrémních teplot a nedostatku půdní vláhy začaly ve velkém usychat na jižní Moravě lesní porosty s borovicí lesní. Kalamita se nevyhnula ani borovicím v přírodní rezervaci Kamenný vrch v Novém Lískovci. Je nutné poznamenat, že tyto porosty byly v rezervaci uměle vysázeny v šedesátých a sedmdesátých letech jako náhradní výsadby. Jedná se o nepůvodní porosty, které byly neuváženě sázeny do cenných stepních ploch s koniklecem velkokvětým. Přirozenými lesy v širším území jsou doubravy nebo dubové habřiny, kde se přirozeně borovice lesní sice vyskytuje, avšak ve velmi malém zastoupení. Současné porosty jsou uniformními monokulturami bez řádné pěstební výchovy.
Porosty s borovicí najdeme ve střední části rezervace, v západní části a podél cesty na ulici Travní. Všechny porosty s borovicí a také modříny opadavými a smrky ztepilými jsou vysázeny na zemědělské půdě, konkrétně na trvalém travním porostu. Proto nebyl nikdy pro tyto porosty vyhotoven lesní hospodářský plán, který by doporučoval, jak se o porosty starat, jak je vychovávat, kolik stromů ročně vytěžit a podobně. Existuje pouze plán péče pro chráněné území, který přímo hospodaření v borových lesích neřeší. Lesními porosty na zemědělské půdě se plán péče zabývá na stejné úrovni jako o sečení lučních společenstev. Absence systematické výchovy způsobila, že porost chřadnul a trpěl přeštíhlením. Ačkoliv byly borovice a do nich přimíšené modříny staré padesát let, vypadaly doslova jako „sirky“. To lze srovnat s centrální částí rezervace, kde jsou borovice vysázeny jako skupinově nebo solitérně a nabývají daleko větších tlouštěk než v západní části.
Na základě plánů péče o rezervaci se od roku 1991 začal těmto porostům věnovat spolek Rezekvítek. Nutno podotknout, že péči o rezervaci spočívající také v kosení celé rezervace se Rezekvítek věnuje dodnes. Protože náš spolek nedisponuje mechanizaci a má jen omezený počet zaměstnanců, je naše práce spíše minimalistického rázu. Každoročně zvládneme pokácet, tj. uvolnit, sanovat či zabezpečit omezený počet stromů. Západní část jsme v minulosti povětšinou řešili jako bezzásahovou oblast, kde se prováděly nejnutnější zásahy, například likvidaci popadaných stromů. Prakticky od roku 1991 jsme bojovali s houbovou chorobou zvanou sypavka, která zasahuje jehlice a strom postupně hubí. Stresovaní jedinci postupně umírali, a proto museli být pokáceni.
K razantnímu zásahu právě v západní části došlo až v roce 2012. Probírku porostu provedla společnost Lesy města Brna. Cílem bylo prosvětlit porost a snížit počet stromů na polovinu. Zásah byl do jisté míry úspěšný. Problémové bylo, že zásah nebyl proveden selektivně a neponechávali se jedinci cenných listnáčů (duby zimní a jeřáby břeky). Zde ještě doplníme, že se tenkrát uvažovalo o dvou variantách následné péče. První možností bylo ponechat vyřezaný nálet přirozenému vývoji. Druhou variantou bylo vytvoření řídkého porostu (tzv. „řídkolesa“) s charakterem parkové úpravy bez křovin s nutností každoroční potlačování výmladnosti sečením. Protože příroda byla rychlejší než naše rozhodnutí, vyhrála první varianta. Pod korunami tenkrát stále ještě živých borovic se začal klubat poměrně hustý podrost tvořený javory mleči, třešněmi ptačí, s pomístním výskytem dubů zimních a břeků.
Postupné chřadnutí vlivem horkého počasí
Vlivem zvýšených teplot v letních měsících postupně docházelo k čím dál většímu chřadnutí borovic. Toho jsme si začali všímat již v roce 2015. Téhož roku jsme v porostu založili síť zkusmých ploch pro monitoring stavu porostů. K většímu usychání začalo docházet v roce 2016. Proto jsme v zimě 2017 provedli kompletní pokácení v malé, okrajové části porostu v západní části rezervace. Jednalo se o experiment, jak rychlé je pokácet vymezený porost, kolik zůstane dřevní hmoty a jak ji účinně zlikvidovat. Výsledkem bylo, že Rezekvítek není schopen větší kalamitu zvládnout sám.
Zlom nastal v srpnu 2018, kdy jsme zaznamenali nápadné rezavění větších ploch v porostu. Na konci října 2018 jsme provedli první sčítání škod na trvalých zkusmých plochách. Na základě toho bylo vyhodnoceno, že došlo k úhynu 80 % borovic na ploše, která má něco málo přes dva hektary. Důvodem velkého úhynu bylo dlouhotrvající horké počasí bez srážek, které oslabilo stromy. Borovice byly ve velkém stresu a nedokázaly odolat náporu podkorního hmyzu (tzv. kůrovců), který všechny stromy zahubil.
Tento stav jsme konzultovali s odborníkem z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Shodli jsme se, že přibližně do roka začnou stromy padat a bude nutné provést zásah. O rozsahu jsme zatím se nejednali, protože jsme reálně nevěděli, kdo by se takového úkolu chopil a kolik to bude celé stát.
První kroky k zásahu
Od začátku roku 2019 jsme začali jednat s městskou částí Brno-Nový Lískovec a zástupcem krajského úřadu, který je v rezervaci pověřeným orgánem ochrany přírody. Úplně první návrh spočíval v postupném odtěžení všech stromů v průběhu tří let. Po vypočítání objemu prací vyšlo však najevo, že zásah bude finančně náročný. Navíc by hrozilo, že bude zničen podrost, který začal díky odclonění korun uschlých borovic velice dobře a rychle výškově přirůstat. Během jednání se nám podařilo najít partnera, kterým se staly Lesy města Brna. Z počátku se jevil zásah jako bezproblémový a zvládnutelný v rychlém termínu. Bohužel než jsme se rozhýbali, bylo po zimě a začaly růst koniklece. V tuto dobu je nemyslitelné provádět jakýkoliv zásah v rezervaci. Proto jsme stanovili další termín až po odkvětu konikleců na konec května. V tuto dobu zase začíná sečení v rezervaci a navíc jde o hnízdní období ptáků. Tolik očekávaný zásah se začal odsouvat. Když už bylo možné kácet, nemohly zase Lesy města Brna, protože byly vytíženy na jiných lokalitách, kde také bojují s kalamitami lesních porostů.
Dlouho jsme se zabývali, jak zásah co nejrychleji a nejcitlivěji provést. K tomu se paradoxně nabízel harvestor – lesní sklízecí stroj. Jeho přednost spočívala v tom, že je relativně úzký a může najíždět do porostu z cestiček. Při pohybu v porostu by nezničil větší množství zmlazujících náletu. Navíc harvestor má široké pneumatiky, které by nezničily stezky uvnitř porostu. Nespornou výhodou bylo, že harvestor má osmimetrové rameno a do porostu si může lehce „šáhnout“ bez potřeby, aby do něj najížděl. Stroj by kmen na místě pokácel, ramenem by si celý kmen přiblížil na stezku a rozřezal ho.
Abychom uspíšili zásah, a zároveň jsme zmírnili finanční náročnost, přišli jsme s alternativním řešením. To spočívalo s odtěžením uschlých borovic a modřínů z okrajů cestiček. Harvestor by jezdil pouze po cestičkách a postupně by kácel a vytahoval stromy do vzdálenosti osmi metrů, neboť to je dálka hydraulického ramen stroje. Bohužel harvestor byl nasezen toho času na jiných místech, a proto se přistoupilo postupu ručního, směrového kácení. Než se však vyřídila všechna povolení, a podepsala smlouva s krajským úřadem a Lesy města Brna, uběhla ještě nějaká doba.
Konečně se kácí
K samotnému zásahu jsme „slavnostně“ přistoupili 25. 11. 2019. Pracovníci Lesů města Brna postupně odtěžovali uschlé borovice. Stále zdravé a zelené borovice byly ponechány stejně jako nadějnější listnáče v podrostu. Proto, aby se lépe pracovníkům orientovalo v porostu, označili jsme modrou barvou ty jedince, které je důležité zachovat pro budoucí listnatý les. V pátek 29. listopadu byl zásah dokončen. Pokácené kmeny a větve byly odvezeny vyvážecí soupravou na manipulační plochu, vše bylo naštěpováno a předáno do výtopny brněnských tepláren v Bystrci. V dalších týdnech Rezekvítek začal provádět úklid lokality po těžby a dořezání polámaných stromů. Práce spojené s kácením proběhly velmi šetrně a došlo jenom k minimálnímu poškození podrůstajících dřevin. Cíl zásahu byl splněn.
Výsledkem zásahu jsou odtěžené borovice při obou okrajích cestiček ve vzdálenosti osmi až deseti metrů. Vznikly tak průseky široké až dvacet metrů. Zbytek porostu, tedy střední část je ponechána přirozené obnově. Jde nejen o větší bezpečnost kolemjdoucích, ale i o to, aby návštěvníci měli možnost na vlastní oči v průběhu let pozorovat přírodu, jak se proměňuje. Stále však platí výzva uvedená na plechových tabulkách, že vstup do porostů je na vlastní nebezpečí. Ve střední části jsou ponechány uschlé stromy, s kterými počítáme, že budou padat buď volně do porostu, nebo je budeme dle potřeby kácet. Do budoucna nás ještě čekají další sanační zásahy, především ve střední části, kterou máme coby Rezekvítek na starost. V západní části bude ještě nutné pokácet uschlé stromy, které se nachází v pásu podél silnice v ulici Nad Pisárkami. Bohužel tato část je již na území městské části Brno-Kohoutovice. O tomto zásahu chceme do budoucna jednat.
Věříme, že se podařilo skloubit zájmy ochrany přírody s veřejným zájmem. Chceme řešit bezpečnost občanů a zároveň bychom rádi v území vyhnuli velkoplošným zásahům, kdy je nutné najíždět do stepních porostů těžkou mechanizací. Uvědomujeme si také dopady vlivu klimatických změn, a proto bychom chtěli ponechat v rezervaci trošku více zeleně ve formě nového, listnatého lesa v západní části rezervace.
Vilém Jurek, vedoucí úseku Péče o přírodu
Fotogalerie:
