Všimli jste si někdy, kolik je kolem nás různých zvuků? Některé příjemné, jiné méně, jedny vykouzlí veselou či zasněnou náladu, druhé varují a třeba i chrání. A někdy je skoro přestaneme vnímat, když moc přemýšlíme o denních starostech, a to je myslím trochu škoda.
Pojďme se teď vypravit do přírody a objevovat šikovně ukryté hudební nástroje.
Pro začátek zkuste Zvukovou hádanku – to je taková malá rozcvička. Hlavní muzikant (učitel, lektor, jedno z dětí) nashromáždí různé přírodniny, které může rozeznít. Hádající posluchači buď vždycky na chvíli zavřou oči nebo se otočí zády nebo prostě jsou na druhé straně opony, než kde hraje muzikant. Ten vybírá nástroje a hraje na ně, ostatní podle sluchu hádají. Využijte i různé pohyby a vzájemné kombinace – ťukání, tření, štěrchání v dlaních. Zkuste kameny i kamínky, klacíky, šišky, prázdné ulity, skořápky, suché listí, přelívání vody…. Po zvukové ukázce a tipech posluchačů si hudební nástroj ukažte.
Po tomto naladění je na řadě Zvukové pexeso – hlavní muzikant nějaké přírodniny rozezní, ale neukáže je. Posluchači se snaží ve svém okolí najít takový nástroj, který bude hrát stejně jako ten muzikantův. Je to dobré cvičení pro uši, jak přesně vnímáme různé zvuky.
Už víte, co jak hraje? Pak si založte Přírodní orchestr – každý sám chvíli jde zkoumat, co se čím dá rozeznít. Klidně kombinujte kousky živé i neživé přírody (tím tedy nemyslíme nutit vrabce zpívat nebo myš pištět, soustřeďme se na přírodniny, kterým svým hraním neublížíme). Vyberte si pak nástroj, který vám nejlíp padne do ruky nebo zní nejpříjemněji vašim uším. Když vás na to bude víc, založili jste právě přírodní orchestr a můžete se pustit do oblíbených písniček.
Hudební příběhy – dokážete pomocí zvuků předat druhým beze slov příběh? Vypravěč si tajně vymyslí svůj příběh. Může si ho taky napsat, aby ho nezapomněl pro další opakování. Posluchači poslouchají a zkouší odhadnout, o čem ten příběh je. Své tipy můžou napsat, nakreslit. Nevadí ani to, když sérii zvuků nakreslí abstraktně. Zajímavé je sdílení představ všech zapojených a nakonec i odhalení autorského příběhu. Při přemýšlení o příběhu se ani nemusíte pouštět do popisů postav a dějů, pro začátek může stačit i vyjádření nálady, kterou předané zvuky vyvolávají.
Věřím, že jsme ještě přehled námětů na objevování hudby venku nevyčerpali. Ale abychom nevyčerpali vás a abyste měli taky čas si jít tyhle nápady vyzkoušet, tak toto povídáním končím. Pššt – neslyšíte za zdmi něco, co vás láká ven?
Fotogalerie:
