Je velmi vhodným a zajímavým prvkem pro školní zahradu.
Výhody ze zahradnického hlediska:
- rozklad organické hmoty dodává rostlinám živiny
- v záhonu je vyšší teplota – podpora růstu rostlin a prodloužení vegetační doby
Výhody z pedagogického hlediska:
- zajímavé prostředí pro pěstování
- jasně ohraničená plocha pro činnost žáků
- pohodlnější přístup k záhonu a rostlinám
- možnost žáků podílet se na budování zajímavého prvku v zahradě
Nevýhody:
- v letních měsících je náročnější na závlahu
- po několika letech je potřeba jej obnovit
Jak jej založit:
V prvé řadě si musíme rozmyslet z jakého materiálu vytvořit bednění záhonu a jak velký záhon chceme mít. Vhodná šíře záhonu je cca 80-120 cm, abychom pohodlně dosáhli i do jeho středu. Výška záhonu může být různá – obvykle 20-50 cm. Vyšší záhon se bude pohodlněji ošetřovat, spotřebujeme ale větší množství materiálu na jeho vytvoření. Délka záhonu je pak zcela libovolná.
Ohraničení záhonu může být z různých desek či prken, kulatiny, frézovaných palisád, kamenů, cihel, dlažebních kostek apod. Můžeme využít různý odpadní materiál a odřezky, ale také pořídit materiál nový. Důležité je aby vydržely pohromadě minimálně 5-6 let, což je přibližně doba, než se všechen rostlinný materiál v záhonu rozloží a bude vhodné jej doplnit.
Jakmile víme velikost záhonu a máme připravené bednění, můžeme se pustit do jeho stavby. Nejdříve se vykope horní část zeminy – cca 20-25 cm – o půdorysu uvažovaného záhonu. Spodní část výkopu prokopeme a postavíme bednění kolem záhonu. Poté záhon plníme organickým materiálem – odpady ze zahrady. Na spodek patří hrubší části – například větve z ořezu stromů či zmlazování keřů, dále různý rostlinný materiál, shrabané listí apod. Můžeme sem dát i posekanou trávu či kompost i když není ještě zcela rozložený. Vše prosypáváme spodní vrstvou zeminy. Posledních cca 25 cm záhonu naplníme hotovým kompostem a vrchní části vykopané zeminy, ornicí. Nejlépe do mírného kopečku, protože půda si bude postupně sedat. Pak již můžeme vysazovat na záhon zeleninu.
V dalších letech, jak se rostlinný materiál rozkládá, půda v záhonu dále klesá a je potřeba kompost a zeminu dosypávat.
Tipy a doporučení:
- tvorba vyvýšeného záhonu může být zajímavým projektem pro žáky i jejich rodiče
- vyvýšený záhon můžete udělat třeba i ze starého pískoviště, palet či jiných větších nádob (např. starého kočárku ;-) )
Na cestách po školních zahradách jsme objevili například takovéto záhony:
MŠ Bogatynia (2004,Polsko)
ZŠ Vyšší Brod (2005)
ZŠ Myslibořice (2011)
SŠ Langelois (2010, Rakousko)
ZŠ Vyšší Brod (2005)
infocentrum - zámek Orth (2010, Rakousko)
ZŠ Vyšší Brod (2005)
Botanicus (2010)
MŠ Okna (2010)
vyvýšený záhon ani nemusí být přímo v zahradě - ZŠ Dobřany (2007)