V roce 2017 jsme čile pokračovali v organizaci dobrovolnictví. Máme za sebou dvanáct dobrovolnických dnů, kterých se zúčastnilo 152 dobrovolníků. Ve výsledku to činí přibližně 836 odpracovaných hodin. Pojďme se na to všecko podívat z blízka.
Čísla však musíme uvést na pravou míru, abychom nemátli pozorné čtenáře. Výše uvedené údaje jsou jen sumou za firemní dobrovolníky a Kameňákové brigády. Největší podíl dobrovolníků je komerčních firem, až poté jsou drobné akce, kterých se účastní další skupiny.
A kdeže se vzalo tolik dobrovolníků? Stálicí byla opět společnost Zebra Technologies, s kterou spolupracujeme krásných sedm let. Nesmíme zapomínat na Kooperativu a Českou pojišťovnu. Pomohli i zaměstnanci ze společností T-Mobile a KBC Group. Nově jsme zahájili spolupráci se společností Honeywell.
Novinkou bylo také individuální dobrovolnictví, do kterého se zapojilo pět osob. Mnozí přišli víckrát. Celkem odpracovali přes 60 hodin. Novou zkušeností byly dvě akce s keškaři ‒ kačery ‒ milovníky geocashingu. Ti se nám sami ozvali a spolupráce s nimi je na velmi milé úrovni.
Kde všude pomáhali?
Převážná část akcí se konala na Kamenném vrchu. Rok 2017 byl pro nás Rokem plotu. Polovina akcí byla spojena právě s plotem. Dobrovolníci brousili a natírali, brousili a natírali. Musíme říct, že podstatná část plotu by bez dobrovolníků nebyla tak rychle hotová.
Dalšími územími byly Medlánecké kopce, Hádecká planinka a Velký Hornek. Aktivity se točily především okolo sklízení sena a redukce křovin. Tu a tam se natřela naučná tabule nebo se posbíraly odpadky. Poprvé jsme byly na Horneku. Tam si vzali do „parády“ křoviny keškaři. Konečně se podařilo rozlousknout kus křovin, který zavazel místní populaci koniklece velkokvětého.
V představování našeho dobrovolnického tažení nesmíme zapomínat na pomoc Školní zahradnické školy Rajhrad v čele s panem učitelem Slaninou. Studenti si během školního roku vyzkoušeli řadu ochranářských aktivit a byli na řadě chráněných území. Práce hodná mravenečků v lese byla vidět po každé akci a díky tomu je příroda zase lepší. V rámci praxí jsme po delší době uvítali i vysokoškolskou praktikantku Sandru. Školní praxe nezapočítáváme do dobrovolnictví, ale přímo do školních akcí. Čísla v úvodu by byla podstatně vyšší.
Evropské dobrovolnictví
Nakonec výčtu musíme zmínit naše dva evropské dobrovolníky. Na konci září u nás skončil roční stáž portugalský dobrovolník Bernardo. Od začátku října k nám nastoupil Luka z Černé Hory. Dobrovolníci u nás vykonávají stáž v rámci Evropské dobrovolné služby. Na Rezekvítku pomáhají dva dny v terénu a tři dny v kanceláři. Mezi tím mají spoustu aktivit v Lužánkách, což je koordinátor, přes kterého k nám dobrovolníci přicházejí. Jsme rádi, že můžeme přivítat mladé lidi z ciziny. Pro nás to znamená pomoc, možnost si zlepšit angličtinu a potkat milé lidi. Dobrovolníci se mohou naučit novým věcem, získají zkušenosti a mají možnost vidět, jak to funguje ve světě, v maličké zemi, maličkém městě, maličké neziskovce.
Avšak naše vize neplatí jen pro evropské dobrovolníky, ale je to obecná vize Rezekvítku. Chceme vytvářet větší prostory a příležitosti pro dobrovolnictví. Naším cílem je zasáhnout více skupin než jsou jen firemní a evropští dobrovolníci. Budeme se snažit zapojit například veřejné organizace, jako jsou třeba divadla, místní komunity, další školy, univerzity.
Na závěr děkujeme všem dobrovolníkům, kteří vzali do rukou hrábě, rýč nebo pákové nůžky a pomohli se záchranou krajiny, přírody, životního prostředí a v neposlední řadě kulturního bohatství. Zejména děkujeme všem, se kterými byla příjemná spolupráce a prožili jsme s nimi hezké chvilky. Ve výsledku to byli všichni dobrovolníci. Tímto se s vámi loučíme s pokřikem, který používáme při dobrovolnických dnech: Společnými silami uděláme malým skutkem velké gesto nejen pro přírodu.
Vilém Jurek
Za poskytnuté fotografie děkujeme Hance Michalíkové (https://www.facebook.com/FotkyHankyMichalikove/)
Fotogalerie:
