Stránská skála je izolovaným výchozem jurských vápenců ve východní části Brna. Je to jedno ze dvou maloplošných chráněných území v Brně s vůbec nejvyšším statusem ochrany. Bylo vyhlášeno již v roce 1978. Tuto lokalitu proslavila nejen bohatá živá příroda, ale především unikátní paleontologické nálezy. Od středověku až do 19. století se tu těžil stavební kámen, ze kterého je postavena řada významných budov ve městě a blízkém okolí. Za 2. světové války byla v podzemí Stránské skály vybudována továrna na výrobu leteckých motorů a později i protiatomový kryt – některé podzemní štoly jsou přístupné.
Vápencové podloží vystupuje na povrch v podobě drobných skalek a výchozů či skalních stěn různých sklonů a orientací. Povrch kopce je na mnoha místech uměle rozčleněn malými lomy, které po jejich opuštění postupně přirozeně opět zarostly původní vegetací. Pestrost tvarů, sklonů a orientací, vápencové podloží a poloha lokality jsou hlavními důvody velkého druhového bohatství současné živé přírody.
Živá příroda
Na Stránské skále se vyskytuje bohatá teplomilná květena čítající přes tři sta druhů cévnatých rostlin, přičemž některé z nich jinde v Brně už nenajdeme. Roste tu například zvonek sibiřský, kavyl Ivanův, hlaváč šedavý, lněnka Dollinerova, koniklec velkokvětý, hvězdnice chlumní, trýzel vonný, pryšec mnohobarvý, česnek žlutý, dřín jarní, kuřička svazčitá, pěchava vápnomilná, rozrazil rozprostřený, mateřídouška panonská a další. Kromě bohatství hmyzu tu díky dostatečné rozloze území nacházejí útočiště i mnohé vzácnější druhy obratlovců. Ve štolách nocuje netopýr dlouhouchý a netopýr velký, na suchých stráních žije ještěrka obecná a užovka hladká. V křovinách se ukrývá a hnízdí skřivan polní, konipas bílý, zvonek zelený, pěnice vlašská a řada dalších pěvců.
Péče o NPP Stránská skála
Jako každá suchá travnatá stráň je i Stránská skála ohrožena postupným zarůstáním pionýrskými dřevinami. Zejména severní vlhčí partie svahů se postupně mění v křoviny a les. Pokud zde chceme udržet co nejpestřejší porosty suchých trávníků, skalní vegetace a nízkých křovin, je třeba proti tomuto trendu soustavně bojovat nepravidelným sečením, potlačováním křovin a mýcením dřevin v přerostlých houštinách. Nedílnou součástí údržby je bohužel i likvidace skládek a budování bariér zamezujících nepovolenému vjezdu vozidel.
Popis cesty
Přímo pod Stránskou skálou je konečná zastávka tramvaje č. 10 – Stránská skála, smyčka. Pohodlnější přístup je ale z dřívějších zastávek – Podstránská, případně Stránská skála.
text: Lubomír Tichý, Vilém Jurek; fotografie: Petr Laštůvka, Michal Hykel, archiv Rezekvítku
mapa: Jihomoravský kraj
Fotogalerie:
